Historické omyly - britský voják pilou zkracuje měřidlo výšky u kterého stojí Napoleon

Dějepis ze základky byl podvod. Otestujte, jak moc nalétáváte na historické bludy

Upřímně: vaše paměť je skladištěm historického odpadu, který vám do hlavy naházely romantické velkofilmy, operní kostyméři a britská válečná rozvědka. Věříte věcem, které se nikdy nestaly, a lidem, kteří nikdy neexistovali. Je čas zjistit, jestli se dokážete vymotat z mýtů, nebo dál žijete v bludu.

Historické omyly v kvízu

Sedíte v hospodě třetí cenové někde na Žižkově, vzduch smrdí přepáleným tukem ze smažáku a někdo u vedlejšího stolu začne s absolutní jistotou vykládat, jak to ti předci měli těžké (zatímco vy máte pocit, že nejtěžší na světě je přežít dnešní pracovní směnu).

Všichni pokyvují hlavami a recitují poučky ze základní školy, jako by šlo o svatou pravdu. Jenže dějiny nejsou učebnice z roku 1985 a většina toho, co považujeme za všeobecné vzdělání, jsou jen obratně recyklované historické omyly.

Udělejte si náš kvíz a zjistěte, jestli se v dějepisu opravdu vyznáte, nebo jen papouškujete sto let starou propagandu.

Kvíz: Kolik dějinných bludů vám ještě leží v hlavě?

Historické omyly: Rohy na helmách jako divadelní výstřelek

Zatímco kostyméři v Hollywoodu i dnes s oblibou nasazují severským válečníkům na hlavy půltunové kravské rohy, realita byla o poznání nudnější. Pokud byste se procházeli po IX. století v dnešním Dánsku nebo Norsku, uvidíte maximálně kožené nebo železné kaloty.

Bez jakýchkoliv dekorací. Rohatá přilba v bitvě je totiž skvělý způsob, jak protivníkovi nabídnout páku, kterou vám při prvním švihu mečem zlomí vaz. (Kdo by to byl řekl, že v boji o život jde o praktičnost, a ne o vizuál pro Instagram.)

Pravda leží v divadle.

Dánské Národní muzeum k tomu oficiálně dodává, že archeologové dodnes nevykopali jedinou vikinskou helmu s rohy. Celý tenhle mýtus totiž vytvořil až v roce 1876 jakýsi Carl Emil Doepler. Objednal si ho Richard Wagner pro kostýmy k operní sáze Prsten Nibelungův. Mělo to vypadat dramaticky na jevišti. A my tomu tleskáme v učebnicích dodnes.

Napoleon byl prcek? Může za to britská válečná propaganda

Chudák Bonaparte. Už přes dvě stě let si z něj utahujeme, že si své imperiální ambice kompenzoval kvůli malé postavě. Přitom když ho po smrti na Svaté Heleně kuchal jeho osobní lékař François Carlo Antommarchi, naměřil mu pět stop a dva palce. Což zní zakomplexovaně, dokud si neuvědomíte, že šlo o tehdejší francouzské palce (pouce). V přepočtu dělal Napoleonových 168 centimetrů absolutní průměr tehdejšího francouzského muže.

A kde se stala chyba?

Někdo špatně přepočítal jednotky na britské palce a britská rozvědka zavětřila příležitost. Karikaturista James Gillray zaplavil ulice Londýna obrázky malého, vzteklého „Nápouše“, který se vzteká v obřích botách. Klasická válečná psychologická operace. Fungovala geniálně. A vy tomu věříte ještě dnes, když stojíte ve frontě na rohlíky v Penny na Žižkově a srovnáváte se s historickými postavami.

Největší tragédií lidstva není to, že zapomíná historii, ale že věří vtipům, které o ní vymysleli její nepřátelé.

Králíci vidí ve tmě, vy po mrkvi ne. Příběh jedné britské lži

Další zavedené historické omyly zkoušejí vaši trpělivost už od dětství, kdy vám máma tlačila do hlavy syrovou mrkev se slovy, že jinak budete nosit brýle. Dějiny mrkve a geniálního zraku mají přitom velmi konkrétního autora: britské Ministerstvo informací z roku 1940.

Němci tehdy v noci bombardovali Londýn a britské královské letectvo (RAF) najednou začalo sestřelovat německé Heinkely s podezřelou přesností. Lidé se ptali jak.

  • Válka byla v plném proudu.
  • Britové namontovali do stíhaček tajný palubní radar AI (Airborne Interception).
  • Veřejnosti i německé špionáži ale řekli, že piloti prostě ládují celé dny mrkev.

Všichni tomu skočili na špek. Britské hospodyňky začaly péct mrkvové koláče, Němci začali cpát mrkev svým pilotům a česká populace dodnes žije v iluzi, že křen a mrkev z vás udělají nočního dravce. Neudělají. Jen po nich budete mít oranžové dlaně a pocit zrady.

Mýtus o smrdutém středověku: Ve vaně byli častěji než vy

Představa, že středověký člověk potkal vodu třikrát za život – při křtu, při svatbě a při posmrtném omývání – je další intelektuální lenní služba, kterou prokazujeme modernímu superiornímu pocitu. Historikové specializující se na středověk, jako například profesorka Carole Rawcliffe z University of East Anglia, k tomu mají celkem jasná data: městské veřejné lázně byly ve středověké Evropě běžnou součástí života.

Lidé se myli. Myli se rádi. A lékařské příručky té doby hygienu těla přímo vyžadovaly.

Smrad a špína nebyly charakteristikou středověku, ale až raného novověku.

Lázně se totiž začaly hromadně zavírat až v 16. století. Proč? Protože do Evropy dorazila syfilida a s ní náboženská reformace, která označila společné koupání za hnízdo neřesti.

Takže zatímco ve 14. století se lidé běžně naložili do horké kádě a popíjeli u toho pivo, v naleštěném 17. století se aristokracie raději polívala parfémem a pudrovala si paruky, aby zakryla vředy. Pokud tedy hledáte věk špíny, podívejte se spíš na baroko.

Často kladené dotazy (neboli co dál hustíte do vyhledávače)

Proč věříme historickým mýtům, i když jsou vyvrácené?

Lidský mozek miluje jednoduché příběhy. Vizuálně atraktivní lež s rohatou helmou nebo zakomplexovaným generálem se pamatuje lépe než nudná realita o zemědělské výrobě a chybě v přepočtu palců.

Měli Vikingové na přilbách někdy rohy?

Ne. Archeologické nálezy ani dobová vyobrazení nic takového nepotvrzují. Mýtus vznikl až v roce 1876 jako divadelní výstřelek pro Wagnerovu operu.

Jak doopravdy vysoký byl Napoleon Bonaparte?

Měřil zhruba 168 cm, což byl v jeho době průměr. Legendu o jeho malém vzrůstu stvořila britská válečná propaganda a špatný přepočet francouzských palců na britské.

Opravdu pomáhá mrkev na lepší zrak v noci?

Pomáhá jen při extrémním nedostatku vitamínu A, ale noční vidění vám nedá. Tvrzení byla britská dezinformace z druhé světové války, která měla zakrýt existenci tajného radaru.

Myli se lidé ve středověku?

Ano, veřejné lázně byly běžné a hygiena se doporučovala. Skutečný úpadek koupání a éra zápachu přišla až v raném novověku kvůli šíření syfilidy.

Zdroje

🤖 AI nám pomohla s rešerší a gramatikou, ilustrace jsou celé od ní. Sarkasmus a fakta jsou naše.

Pošli článek dál

Podobné příspěvky