Rosalind Franklin: Skutečný příběh ženy, které věda dluží slavný objev DNA
Výzkum vědkyně Rosalind Franklin zásadním způsobem proměnil moderní genetiku, přesto její klíčové zásluhy dlouho zůstávaly v temném stínu slavnějších kolegů. Vynikající chemička a experta na rentgenovou krystalografii dokázala zachytit slavnou fotografii 51, která odhalila tajemství struktury DNA, aniž by za to za svého života sklidila zasloužené uznání.
Jaké bylo vzdělání Rosalind Franklinové a čím se zabýval její vědecký výzkum?
Než se Rosalind Franklinová pustila do luštění genetické šroubovice, prošla školstvím. Nastoupila na prestižní londýnskou dívčí školu St Paul’s Girls‘ School, která byla v té době jednou z mála světlých výjimek, kde se dívky nemusely učit jen vyšívat, ale dostaly do rukou fyziku a chemii.
Odtud její kroky vedly přímo na slavnou Cambridgeskou univerzitu, kterou úspěšně absolvovala v roce 1941. Aby byl vědecký titul kompletní, v roce 1945 zapsala do své sbírky i doktorát z fyzikální chemie.
Ještě než se její pozornost stočila k biologií opředenou DNA, stala se z ní přebornice na pevná paliva a amorfní látky. V letech 1942 až 1945 vzala do péče výzkum uhlí, grafitu a dalších uhlíkatých materiálů. Pomocí rentgenové krystalografie zkoumala jejich mikroskopickou strukturu a chování tak důkladně, že její publikované práce doslova přepsaly kapitoly ve fyzice a chemii uhlíku. Výsledky její práce se staly trvalou součástí základního vědeckého proudu i učebnic. Takže i kdyby se k žádné genetice nikdy nedostala, uhelný průmysl a fyzikální chemie by ji oslavovaly jako absolutní hvězdu oboru.
Co představovala slavná Fotografie 51?
Když se Rosalind Franklinová přesunula na King’s College v Londýně, přinesla s sebou do laboratorních šatníků dávku chirurgické přesnosti. Vrhla se na zkoumání struktury DNA a využila k tomu metodu rentgenové difrakce, což v praxi znamenalo ostřelování biologického materiálu paprsky a pečlivé zachytávání jejich odrazů. Dokázala vyvinout postupy, že z nečitelné chemické kaše vytvořila dokonalé vzorky pro snímkování.
Jejím mistrovským dílem se stal rentgenový difrakční snímek označovaný jako Fotografie 51, na kterém pracovala se svým studentem Raymondem Goslingem. Nenápadný černobílý obrázek s tmavým křížem uprostřed byl ve skutečnosti svatým grálem vědy, protože jasně ukázal, že DNA má tvar dvoušroubovnice. Její precizní výpočty odhalily i přesnou pozici fosfátových skupin na vnější straně molekuly, čímž dodala veškeré klíčové stavební kameny pro rozluštění tajemství genetiky.
Za jakých okolností byla její data použita Jamesem Watsonem a Francisem Crickem?
Okolnosti kolem využití jejích dat by vydaly na slušný vědecký detektivní román, ve kterém hlavní hrdinka vůbec netušila, že jí někdo bere materiál pod rukama. Klíčový rentgenový snímek s číselným označením 51 totiž ukázal její kolega Maurice Wilkins. Ten bez vědomí nebo souhlasu Rosalind Franklinové jednoduše předal Jamesi Watsonovi a Francisu Crickovi. Pro tuto dvojici to byl chybějící dílek do skládačky, na který marně čekali, a na jeho základě pak dokázali sestavit svůj slavný model dvoušroubovnice DNA.
Když pak v roce 1953 vyšel v časopise Nature přelomový článek popisující strukturu DNA, pánové v něm přínos Rosalind Franklinové zmínili jen tak na okraji jako vedlejší poznámku. Dlouhodobé přehlížení její práce zapadlo do fenoménu známého jako Matildin efekt, kdy jsou vědecké zásluhy žen systematicky zlehčovány nebo rovnou přisuzovány jejich mužským kolegům.
Oficiální pocty v podobě Nobelovy ceny v roce 1962 se navíc ani dožít nemohla, protože toto ocenění se posmrtně neuděluje a vědkyně podlehla rakovině v pouhých 37 letech.
Jakému výzkumu se věnovala v závěru svého života na Birkbeck College?
V závěru svého života se Rosalind Franklinová na Birkbeck College rozhodla přesedlat z genetických šroubovic na mikroskopické nepřátele a založila vlastní výzkumnou skupinu zaměřenou na virologii. Pustila se do zkoumání struktury viru tabákové mozaiky a později zaměřila svou pozornost také na zákeřný virus dětské obrny.
Pomocí její osvědčené rentgenové krystalografie dokázala detailně zmapovat jejich vnitřní uspořádání a položila tím pevné základy pro moderní strukturální virologii.
Na její přelomovou práci po její předčasné smrti plynule navázali její věrní kolegové z laboratoře. Klíčový člen jejího výzkumného týmu Aaron Klug převzal vedení celého projektu a dovedl metody zkoumání složitých biologických struktur k dokonalosti. Jeho navazující výzkum založený na základech vystavěných právě Rosalind Franklinovou byl nakonec v roce 1982 odměněn prestižní Nobelovou cenou za chemii.
Proč nezískala Nobelovu cenu za objev struktury DNA?
Hlavním důvodem, proč Rosalind Franklinová nezískala Nobelovu cenu za objev struktury DNA, bylo její předčasné úmrtí. V roce 1958 podlehla rakovině vaječníků ve věku pouhých 37 let. Slavné ocenění pro její kolegy Watsona, Cricka a Wilkinse přišlo až v roce 1962.
Pravidla Nobelových cen totiž striktně zakazují udělování této pocty in memoriam, takže její jméno se na oficiálním seznamu z právních důvodů objevit jednoduše nemohlo.
Postupem času však došlo k plné rehabilitaci jejího jména v dějinách vědy. Dnes po ní nesou jméno prestižní vědecké ústavy, univerzity i vesmírný rover Evropské vesmírné agentury určený k průzkumu Marsu.
Zatímco Rosalind Franklinová vědecky dešifrovala samotný kód života bez zásluh, Ada Lovelace ho pro změnu dokázala naprogramovat pro počítač, který ještě ani nestihl vzniknout.
Rosalind Franklinová: Vzdělání, objev struktury DNA, Fotografie 51 a vědecký odkaz
Rosalind Franklinová vystudovala St Paul’s Girls‘ School a Cambridgeskou univerzitu, kde v roce 1945 získala doktorát z fyzikální chemie. Před výzkumem DNA se proslavila prací v oblasti fyzikální chemie uhlíku a amorfních látek. V letech 1942 až 1945 pomocí rentgenové krystalografie zkoumala mikroskopickou strukturu uhlí a grafitu, přičemž její publikované práce zásadně ovlivnily uhelný průmysl.
Fotografie 51 je přelomový rentgenový difrakční snímek DNA, který Rosalind Franklinová vytvořila se svým studentem Raymondem Goslingem na King’s College v Londýně. Snímek jasně prokázal dvouvláknovou šroubovicovou strukturu DNA a umožnil přesně vypočítat pozici fosfátových skupin na vnější straně molekuly.
Fotografii 51 předal Jamesi Watsonovi a Francisu Crickovi kolega Maurice Wilkins bez vědomí a souhlasu Rosalind Franklinové. Tato data byla klíčem k sestavení správného modelu dvoušroubovnice DNA. V přelomovém článku v časopise Nature v roce 1953 byl její přínos zmíněn pouze okrajově, což je považováno za příklad tzv. Matildina efektu.
Na Birkbeck College založila vlastní výzkumnou skupinu zaměřenou na virologii. Pomocí rentgenové krystalografie mapovala vnitřní strukturu viru tabákové mozaiky a viru dětské obrny. Na její výzkum plynule navázal kolega Aaron Klug, který za rozvoj metod zkoumání biologických struktur získal v roce 1982 Nobelovu cenu za chemii.
Hlavním důvodem bylo její předčasné úmrtí v roce 1958 na rakovinu vaječníků ve věku 37 let. Nobelova cena za objev DNA byla udělena Watsonovi, Crickovi a Wilkinsovi až v roce 1962 a stanovená pravidla striktně zakazují udělování této pocty in memoriam. Dnes je její vědecký přínos plně uznáván a její jméno nesou univerzity i vesmírný rover.
Zdroj: wikipedia, reflex, education
Redaktorka Pátého kafe
Profesionální trenérka AI, která strávila pět let v zákulisí největších vyhledávačů jako Search Engine Evaluator. Její prací bylo učit algoritmy poznat hodnotu od digitálního odpadu. Tuto schopnost nyní využívá k tomu, aby obsah Pátého kafe prošel i tím nejpřísnějším sítem užitečnosti.
🤖 AI nám pomohla s rešerší a gramatikou, ilustrace jsou celé od ní. Sarkasmus a fakta jsou naše.
