Bullshit Bingo – Taneční mor, pomstychtivý pštros a tsunami z kávy
Žijeme v době, kdy nám algoritmy servírují jednu pitomost za druhou. My čtenářky už sice máme na hlouposti a lži docela vytrénovaný radar, ale občas nás realita dokáže nepříjemně praštit přes nos. Zvlášť když dojde na historii, která si s logikou občas vytře podlahu. Zatímco nás dnes dokáže vyeskalovat do naprosté nepříčetnosti i obyčejná neohlášená návštěva, v minulých staletích se děly úplně jiné extrémy. Třeba taneční mor.
Podle studie z Massachusettského technologického institutu (MIT), publikované v prestižním časopise Science, se falešné zprávy šíří na internetu šestkrát rychleji než ty pravdivé. Ale to není výsada moderní doby. Jestliže jste si naivně myslely, že největší absurdita dneška je nějaký bizarní zápis v Guinessově knize rekordů, nebo že se svět zbláznil, tak vás dnes vyvedu z omylu.
Připravila jsem pro vás tři fakta. Jenže ne všechna se doopravdy stala. Zkuste si proklikat náš kvíz a otestujte svůj zdravý rozum. Odhalíte, co je absolutní blbost a co chladnokrevná pravda?
Rozbor reality: Žádné dojmy, jen surová fakta
Teď k tomu, kde jste udělaly chybu. Žádné laciné psychologizování ani omluvy na vaši adresu tady nečekejte. Podíváme se přesně na to, co se historicky stalo a kde si na nás paměť a fámy počíhaly.
1. Taneční mor ve Štrasburku (Pravda)
Začalo to nevinně. V červenci roku 1518 vyšla ve Štrasburku na ulici žena jménem Frau Troffea a začala freneticky tancovat. Během týdne se k ní přidalo přes třicet dalších lidí a za měsíc už jich po ulicích křepčilo přes čtyři sta. Tento smrtící fenomén vešel do historie jednoduše jako taneční mor. Lidé tehdy nepotřebovali sponzorovat lékárníkům jachty, zabilo je obyčejné vyčerpání.
Místní úřady na to šly tehdejší logikou: prohlásily, že příčinou je „horká krev“. Řešení? Musí ten taneční mor ze sebe dostat dalším tancem. Dokonce jim na náměstí postavily dřevěné pódium a najaly profesionální muzikanty, aby jim udávali tempo.
Lidé tančili dnem i nocí do krve, než desítky z nich padly mrtvé k zemi s infarktem nebo mozkovou mrtvicí. Pokud dnes hledáte zaručené rady, jak zhubnout břicho po létě, vězte, že extrémní kardio ze šestnáctého století rozhodně nedoporučujeme. Taneční mor byl surovou realitou tehdejší Svaté říše římské.
A co za tím stálo?
Na 100 % to nevíme dodnes. Žádný jeden konkrétní izolovaný bacil, který by lidi nutil tancovat macarenu až do smrti, se nikdy nenašel. Dlouho to byla pro vědce i historiky záhada, ale současná věda to víceméně proškrtala na dvě hlavní teorie, z nichž jedna je dost chatrná a druhá dává krutý, logický smysl.
1. Halucinogenní chleba (Teorie otravy)
Dlouho se mělo za to, že se lidé prostě hromadně otrávili. Konkrétně námelovými alkaloidy (takzvaný ergotismus). Námel je plíseň, která parazituje na vlhkém žitě. Z této látky se mimochodem později syntetizovalo LSD. Zní to jako perfektní vysvětlení – lidé jedli zkažený chleba, sjeli se a začali mít halucinace a křeče.
2. Masová hysterie (Když mozek prostě vypne)
Toto je aktuálně nejpřijímanější a nejlogičtější teorie, kterou prosazuje například respektovaný lékařský historik John Waller. Odborně se to nazývá „masová psychogenní nemoc“ (mass psychogenic illness).
Štrasburk byl totiž v roce 1518 v naprostém rozkladu. Lidé umírali na syfilis a neštovice a oblast navíc decimoval brutální hladomor. Aby toho nebylo málo, byli tehdejší lidé extrémně pověrčiví a děsili se svatého Víta – věřili, že právě on má moc proklít hříšníky nekontrolovatelným tancem.
Podle Wallera tenhle mix nemocí, hladu a fanatického náboženského strachu vytvořil tak extrémní psychologický tlak, že to obyvatelstvo prostě nervově nevydrželo. Lidé se dostali do disociativního stavu – mozek se odpojil od reality a stres přetransformoval do fyzických křečí a pohybů. Když začala jedna vyčerpaná a vyhladovělá žena, davová psychóza strhla další, kteří na tom byli úplně stejně. Fungovalo to jako lavina.
2. Geniální ptáci s ptačím mozkem (Lež)
O inteligenci pštrosů toho víme málo, ale pokud by existoval zvířecí test školní zralosti, pštros by u něj pravděpodobně propadl už v první vteřině. Všechny zmíněné vlastnosti v našem kvízu – dokonalá paměť, poznávání obličejů a používání nástrojů – jsou sice naprosto reálné, ale platí pro vrány, krkavce a havranovité ptáky.
Pštros disponuje okem, které je svou velikostí impozantní. Bohužel, jeho oční bulva je fyzicky větší než jeho vlastní mozek. Takže ne, žádná promyšlená vendeta za ukradené peří se konat nebude.
KATALOG KATASTROF
Chcete vědět, že v tom nejste samy, nebo vás prostě jen baví cizí katastrofy a přešlapy? Podělily jsme se o ty opravdu výživné.
3. Zkáza amerického města (Lež)
Než si začnete studovat 10 fascinujících faktů o vaší oblíbené kávě, je dobré vědět, že Boston nezničilo kofeinové tsunami. Fakta, tedy datum, počet obětí a nepředstavitelná rychlost blížící se 50 km/h, jsou pravdivá. Akorát se v lednu 1919 ulicemi nevalila káva, ale zhruba 8,7 milionu litrů husté a extrémně těžké melasy.
Tato událost, známá jako Bostonská melasová katastrofa, nastala po prasknutí obří ocelové nádrže firmy Purity Distilling Company. Melasa sloužila k výrobě alkoholu a munice. Lidé zasažení vlnou neměli šanci utéct a v lepkavé hmotě uvízli. Oproti vroucí kávě to byla smrt, která připomínala uvíznutí hmyzu na lepicí pásce.
Zdroj: BBC, ScienceDirect, Wikipedia
Šéfredaktorka Pátého kafe
Dvacet let na volné noze. Školí IT (Power BI, SQL, Python, AI), staví firmám AI automatizace a píše. V Pátém kafi nekompromisní detektor na logické fauly a lifestylovou vatu.
🤖 AI nám pomohla s rešerší a gramatikou, ilustrace jsou celé od ní. Sarkasmus a fakta jsou naše.
